Janadoxy

  Čím dál více si uvědomuji fakt, že aby člověk mohl změnit (své) okolí, tak musí začít od sebe. Neříkám to jako frázi, ale jako důsledek v reakci na své rozhodnutí. Intenzivní terapii, kde jsem si dala za úkol pár věcí změnit, navštěvuji už přes dva měsíce a některé věci přinášejí „kýžený“ smysl. Skrze otázky k vlastnímu nitru přicházejí překvapující odpovědi, občas i velmi nepříjemné zjištění. Zažité vzorce myšlení/chování si sebou neseme od dětství, třeba nedávno jsem zde uveřejnila vlastní srovnání s pohádkou O Popelce a symbolu jejích ztracených střevíčků. Někdy si špatné vzorce chování vytvoříme sami, je v nich jednodušší zůstat, protože změna je náročná. Zmíněné srovnání s pohádkou ve mně vyvolala metoda tzv. biblioterapie, přirovnávání vzorců myšlení k pohádkovým příběhům, analýza proč se dějí v životě zkoušky, odloučení, cesty atd. terapeuta Heinze-Petera Rohra, který takhle poukázal na spojení mytologie a našich každodenních životů. Komu ...