Smích z vedlejšího pokoje
Popis pocitů jako zpověď, povídka nebo úvaha byl záměr psaní jako terapie. Hledám své hranice myšlenkových pochodů už několik let. Několikrát jsem zde už i příspěvky smazala právě proto, že byly na pomyslné hraně odhalování své duše nebo jiných ztracených duší. Princip jako omluva za vlastní bytí. Princip, kdy si uvědomíte zpětně, jak jste mohli jiným ublížit ve fázi relapsu a psychotických stavů, aniž byste si to přáli, aniž byste byli pomstychtivý. Je to silnější než vy, ale dá se tomu předcházet, stejně jako člověk, který si zlomí nohu, chodí na rehabilitace a pracuje na své chůzi v podstatě od začátku. Po atace jste znovu na začátku k pochopení vnitřních stavů, naučíte se rozchodit své projevy. „Není to egoismus, je to sebetrýzněn. Je to dlouholetý zvyk pozorovat se, ustavičný příkaz dívat se na sebe, mučivý boj o vnitřní pravdivost, boj, který je chorobou přecitlivělých.“ Být v souladu se svým zotavením a ukotvení v tomto světě není jen tak. Například zjiš...