Janadoxy

Při dnešním zaposlouchání do vážné muziky, jako právě teď do Prokofijeva a jeho Romea a Julie, se mi zdá, že tento dramatický materiál mi silně připomíná moji bojující duši, která se poslední dobou bouří proti tomu být zaškatulkovaná do tak prapodivné diagnózy, jakou schizoafektivní porucha s premorbidními rysy bezesporu je. Lidé s touto diagnózou často balancují na hranici bipolární poruchy a schizofrenie, co to znamená v reálném životě? Nejste 100% ani v jedné z těchto diagnóz, ale zažíváte je dohromady doprovázené společně s tzv. bludy, nereálnými představami, myšlenkami či vnuknutím. Často lidé s touto diagnózou mají pocit, že jsou předurčeni k určitým úkolům v důsledku vyšší moci. Velmi zjednodušeně řečeno, já například uvěřila v Boha při své první atace a tato víra mi zůstala dodnes, odstranila jsem časem tehdejší pohnutky o novém zjevení Tří králů nebo deště znamenajícího křest, ale víra jako metafora naděje, mi totiž všeobecně pomáhala a pomáhá se s diagnózou lépe vyrovnat...